Úvodní stránka » Pralesničky obecně

.

 

Pralesnička barvířská

Dendrobates tinctorius 

Původ: Jižní Amerika(Guyana Shield,Guyana,Suriname,Brazílie,Francouzská Guyana)

Potrava: hmyz, pavouci, štíři, drobná mláďata

Velikost: 5 -6 cm

Žijí v deštných pralesů ve výšce okolo 350m nad mořem. Jsou různé barevné variace.

 


 

Pralesnička drobná

Dendrobates pumilio 

Původ: Nikaraqua, Kostarika, Panama

Velikost: 2 – 2,5cm

Tato žabka je opravdu velmi drobná pro svou velikost. Žije převážně nad zemí, některé druhy se nikdy nedotknou země.

 

 


 

Pralesnička tříbarevná

(Epipedobates tricolor) 

Původ: jihozápadní Ekvádor a Peru

Velikost: 1 -4  cm

Stejně jako Pralesnička drobná žije nad zemí. Dožívá se až 10 let.


Pralesnička pruhovaná

Phyllobates vittatus 

Původ: Kostarika až jihozápadní Panama

Velikost: 2 –3 cm

Způsob života: především pozemní

Samice kladou vajíčka na rostliny. Samec čeká u snůšky a vylíhlé pulce dopravuje na svém hřbetě do malých vodních nádržek v paždí listů ( bromélií ). Při terarijním chovu přemisťujeme vejce do Petriho misek s odstátou vodou , tak hlubokou aby vršek vajec vyčníval.Při teplotě 22 - 26°Ca denní výměně vody se pulci líhnou za 10 - 11 dnů. Přemisťujeme je do malých nádrží a krmíme tetraminem. Metamorfóza probíhá 60. - 63. den . Malé žabky krmíme octomilkami. Za podobných podmínek chováme četné druhy dalších zástupců rodu Phyllobates a Dendrobates. Samečci jsou menší max. do 2,6cm.

 


 Čím krmit žabky?

 

Základní podmínkou chovu pralesniček je mít pro ně dostatek krmení správné velikosti. Kdo není schopem tuto podmínku splnit, ať raději s jejich chovem ani nezačíná.

Pralesničky, a to dokonce i velké druhy , loví jen velmi malou potravu. Potravu chytají podobně jako chameleoni svým na krátkou vzdálenost vymrštitelným jazykem. Sousto, které nedostanou na první pokus až do tlamky, okamžitě vyplivují a často se o něj již dále nezajímají. Proto je nutné jim předkládat poměrně malou velikost krmení.

 

Pro druhy rodu Dendrobates je maximální velikost cvrčka okolo 5mm. Takovou kořist ale bez problémů uloví jen dospělé D. tinctorius, nebo velké formy ostatních druhů. Pokud mají možnost, tak i velké exempláře dávají přednost poměrně menší potravě. Díky tomu nelze krmení pralesniček srovnávat například s rosničkami nebo ropuchami. Ty jsou schopné do sebe nasoukat i velmi velké sousto a běžně si přitom pomáhají i předními končetinami.

Žáby se podobně jako jiné druhy zvířat po nějaké době naučí, že jim je potrava předkládána v určitou dobu. Pak často sedí okolo misky a čekají na „svůj příděl“. Dokonce se ani nechají vyrušit a někdy se musí z krmné misky doslova vystrčit, aby se nevysypala potrava přímo na ně.

Cvrčči:

Jedná se o nejpoužívanější a zároveň nutričně velmi kvalitní druh krmení. V podstatě se možné použít nymfy jakéhokoliv druhu cvrčků. Nejčastěji přicházejí v úvahu cvrčci domácí a cvrčci banánoví. Dalším oblíbeným druhem je cvrček dvouskvrnný, ten ale začínají zvířata po delší době odmítat. Velkou nevýhodou cvrčků jako takových je nebezpečí jejich úniku. Proto musí být u terárií použity síťky s malou velikostí ok. Cvrkající cvrček za jedničkou ukončil kariéru nejednoho mladého teraristy nebo ho donutil ke změně skupiny chovaných druhů. Značným problémem je, že správná velikost krmných cvrčků je i ve specializovaných obchodech málokdy k sehnání. A zakládat vlastní chov doma pro několik žabek nebývá nejlepší volbou.

Octomilky banánové (octové) mušky:

Pokud někdo nemůže krmit z jakéhokoliv důvodu cvrčky, tak je mohou octomilky zachránit. Jejich nutriční hodnota ale bohužel není tak dobrá jako u cvrčků. Někteří teraristé krmí dendrobatky téměř výhradně octomilkami a nemají se svými žábami žádné problémy. V chovu se hlavně používají dva druhy. Vyšlechtěná forma nelétavé octomilky obecné (Drosophila melanogaster) a takzvaná velká octomilka (Drosophila hydei).

Chvostoskoci:

Jedná se o výborné krmení s vysokou nutriční hodnotou, které se používají nejen pro mláďata. U malých druhů dendrobátek se při odchovu mláďat bez této potravy téměř neobejdete. Ale i dospělé žáby velkých druhů chvostoskoky velmi rády loví. Chov chvostoskoků doma není obtížný. Nejjednodušší způsob zkrmování chvostoskoků je jejich nafoukání brčkem na pití přímo z chovné nádoby do terária.

 

Sviňky:

V zahraničí se jedná o poměrně oblíbený druh potravy, který se u nás příliš nerozšířil. Sami s nim nemáme příliš dobré zkušenosti. Bohužel velmi rychle se dovedou schovat so téměř jakéhokoliv substrátu a žáby je pak složitě loví. Dokonce i volně lezoucí sviňku je ale i pro velké žáby obtížné chytit, protože se dovedou dobře chytit podkladu.

 

Další chované druhy potravy: 

V menší míře se krmí také dalšími druhy potravy. Jedním z nich jsou larvy a občas i můry zavíječů a dalších příbuzných druhů. Dále lze použít i v zajetí chované rybenky jako je rybenka skleníková a další druhy.

 

Přírodní potrava:

Toto bezesporu výborné krmení můžeme bohužel předkládat jen krátké období roku. Nejčastěji se jedná o dva typy krmení.

Jedním z nich je smýkaný hmyz. Jeho největší výhodou je velká různorodost. Musíme z něho ale před jeho zkrmováním žabkami vybrat všechny velké a nebezpečné druhy, což nebývá vždy jednoduché. Přílišné množství této potravy může žáby i dost obtěžovat. Druhým často používaným krmením jsou mšice. Žáby je přijímají s velikou chutí, ale jsou velmi citlivé na to, když po nich nějaké mšice lezou. Při předkládání potravy z přírody musíme být opatrní, aby na krmení nebyly žádné pesticidy, které někdo z okolí používal. To platí obzvlášť u mšic, které jsou sbírány v okolí lidských obydlí.

V přírodě se dendrobatky velmi často živí mravenci. My jsme tuto potravu nikdy nezkoušeli. Při jejich zkrmování musíme dát pozor , protože některé druhy mravenců jsou u nás chráněné a tak by jejich použití na krmné účely bylo trestné.

 

Vitamíny:

Pokud si krmný hmyz chováme sami, vždy se mu snažíme předkládat co nejkvalitnější krmení. Je známá zásada, že „nejdůležitější je krmení pro krmení“. Přesto na každou předkládanou potravu ještě přidáváme vitamíny. S jejich množstvím se to ale nemá přehánět. Je dobré, když je potrava jen jemně poprášena. Je důležité si pohlídat, aby směs měla správný poměr vitamínů a minerálů. Hlavně se jedná o vitamíny A a D3 a minerály fosfor a vápník.

Na žabích burzách se dají koupit přípravky speciálně pro žáby. Ne všechny se nám ale osvědčily. Občas na nich ani není uvedeno složení. Proto raději kupujeme přípravky od renomovaných firem s dobrým hodnocením.

 


Veterinární problémy:

Ani v dnešní době nejsou nemoci žab a obojživelníků celkově příliš dobře známé. Nejlepší cestou, jak jim předejít, je důsledné dodržování čistoty v chovu a kvalitní krmení zvířat včetně podávání vitamínů. Zároveň je velice důležité si při každodenní manipulaci (krmení, rosení atd.) všímat chování zvířat. Pokud na žábě pozorujeme nějaké neobvyklé chování, je dobré takovémuto zvířeti, nebo ještě lépe celému teráriu věnovat zvýšenou pozornost. Nemusí se jednat o nic závažného, ale někdy nás to upozorní na vážnější problém. Klasický příklad je, že se některá pralesnička zdržuje neobvykle často ve vodní nádržce. Toto chování může mít řadu i neškodných příčin, ale už jen to by nás mělo uvést do stavu bdělosti.

Nebudeme se zde věnovat podrobně takovým problémům, jako jsou viry a bakterie. Příznaky jednotlivých nemocí žab se mohou značně lišit. Jedná se o různé problémy s dýcháním, otoky a výtoky z tlamky nebo různé krvavé a hnisavé rány na kůži. Často všechny problémy bývají doprovázeny výrazným hubnutím. Pokud máme zvíře s příznaky na tato onemocnění, je nejlepší navštívit odborného zvěrolékaře. 

Zvěrolékař by měl odebrat příslušné vzorky a odeslat je do specializované laboratoře. Teprve podle výsledků se pak praktikuje léčba. Důležitější je ihned takového jedince přemístit do karantény. Také celou nádrž raději považujeme za nemocnou a tak může za karanténu sloužit i toto terárium. Pro jistotu zde veškerou manipulaci provádíme až nakonec po všech ostatních zvířatech. Po manipulaci si vydezinfikujeme ruce.

 

Karanténa:

Karanténa pralesniček je u naprosté většiny chovatelů velmi podceňována. My striktně dodržujeme u všech nově získaných zvířat tříměsíční karanténu. A nerozlišujeme, jestli se jedná o zvíře nebo zvířata z burzy v Německu nebo od našeho, třeba i špičkového chovatele.

Karanténní terárium pro nové žáby:

Je normální zařízené terárium, jen bývá o něco menších rozměrů. Zvířata se v něm musí cítit přirozeně, protože už samotná změna prostředí a systému chovu je dostatečný stres. Většina zásahů je jen krmení a rosení. Karanténní nádrž by neměla být umístěna v blízkosti ostatních nádrží.

Terárium pro nemocné zvíře:

Druhým typem karantény je terárium, kam dáváme nemocné zvíře. Toto terárium může být výrazně menší a bývá zařízené jednodušeji. V případě potřeby se veškeré zařízení likviduje a terárium se desinfikuje. Úkryty a ostatní předměty jsou keramické – tedy také snadno dezinfikovatelné. Pochopitelně veškeré rostliny po ukončení karantény zlikvidujeme. Toto terárium jen výjimečně zařizujeme jako sterilní. V tom případě dáme na dno ubrousek, dekoraci jako úkryty a kousky rostlin. I zde musí být žába co nejméně stresována, proto nelze souhlasit, že by v těchto teráriích neměly být rostliny. Pokud jsou rostliny v nějaké nádobě s vodou, kam se žába nedostane, tak nijak hygienu terária nenaruší.

Na veškeré celkové desinfekce s úspěchem používáme obyčejné  Savo (bez různých příměsí). Dobře se s ním pracuje, je dostupné a hlavně jeho účinky považujeme za 100%. Musíme ho ale používat v dobře větratelném prostředí. Na rychlou desinfekci rukou je nejlepší desinfekční gel na ruce Sanytol, který lze zakoupit v drogerii.

 Sirkové nohy (Spindly leg syndrome):

Tímto pojmem označujeme zesláblé přední nohy u pulců. Ty jsou velmi slabé a nejsou později schopné žabku unést. Běžně také mohou být nohy deformovány. Bývají různě zkroucené, vykloubené dozadu, neuhýbají se a podobně. V některých případech dokonce může být jedna noha vyvinutá a na druhé pozorujeme tento syndrom- Nejhorší je, že se tato vada objeví  až na úplném konci odchovu pulce. Do poslední chvíle nemáme jistotu, že puleček bude mít nohy v pořádku. Ale určité indicie lze vypozorovat. Před závěrem metamorfózy je pulec štíhlejší, nebo tvar jeho těla připomíná osmičku. Na místě předních nohou je vidět, že se kůže hodně napíná a to je známka, že žabka bude mít pravděpodobně sirkové nohy. Jedná se patrně o největší problém u chovu pralesniček.

Bohužel se s tímto problémem dříve nebo později setká snad každý chovatel. Jeho jednoznačné řešení není dodnes znám. Základní otázkou zůstává, zda vzniká již u rodičovských zvířat, nebo teprve u odchovu pulců. Nyní se pokusíme shrnout jednotlivé problémy a alespoň částečně na ně odpovědět.

Možné příčiny sirkových nohou:

Dietetický problém nevhodného předkládání potravy a deficit vitamínů. Tento problém bývá obecně považován za nejpravděpodobnější příčinu. To platí jak pro dospělé žáby, tak pro pulce.

UV záření:

Další pravděp:odobnou příčinou je problém s UV zářením. Prvních několik let jsme v chovu UV trubice nepoužívaly  a sirkové nohy jsme neznali. UV trubice jsme nasadili až asi po roce, co jsme měli s tímto syndromem první potíže. Téměř okamžitě se tento problém vyřešil, ale po nějaké době jsme se s ním opět setkali.

Vliv chemizmu vody:

Chemizace vody nám také připadá jako dosti pravděpodobná. Je zde celá řada faktorů, které neznáme a ani neumíme ovlivnit. Vůbec si nemůžeme být jisti, k jakému chemickému pochodu ve vodě došlo. Je téměř jisté, že z rozložené, nespotřebované potravy mohou stoupat dusíkaté látky. Jedná se hlavně o dusitany, které například u ryb vyvolávají fatální problémy již v nízkých koncentracích. Dále to může být silný pokles PH hodnoty u vody. A hlavně se zde může jednat o velké rozdíly u jednotlivých krabiček s pulci!

Genetika:

Jako další pravděpodobná příčina se jeví vliv genetiky. Může se zde jednat i o imbreeding. Ta má určitě negativní vliv, ale myslíme si, že v přírodě jsou stejné jednotlivé populace žab značně příbuzensky prokřížené. Nehledě na to, že u nižších obratlovců je jeho vliv patrně menší. Chovatelé většinou tvrdí, že to není genetikou, protože daný pár už měl dobré potomky.

Často se stává, že každý rok první pulci na jaře mají sirkové nohy. Někdy to je jen několik pulců ze snůšky, jindy i více snůšek za sebou. Poté celý problém odezní  a můžeme se s ním setkat zase až příští rok nebo se naopak objeví až u posledních snůšek na podzim.

Někdy sirkové nohy nejsou až tak markantní a bohužel někteří „chovatelé“ se snaží takovouto žabku udržet při životě a prodat.  Proto je nutné při koupi pralesniček zjistit, jestli dobře skáče a nepřepadává dopředu. To ale nebývá v malé krabičce vždy zcela zřetelné.

Plíseň:

U pulců se kromě sirkových nohou nejčastěji setkáváme s plísní. Nejběžnější je v období léta, kdy nejsme schopni udržet teplotu pod 26°C. Můžeme si vypomoci protiplísňových prostředkem pro ryby, ale často bez nějakých velkých výsledků. Častěji se používají prostředky s účinnou látkou trypaflavin. U pulců se občas objeví zaplísnění v tlamce. V takovém případě můžeme pomoci, když tuto plíseň opatrně pomocí pinzety odstraníme a pulce tím zachráníme. Za pokus to stojí, protože bez tohoto zásahu pulec jistě uhyne.

Vývojové vady:

Občas se vylíhne i žabka, která má nějakou jinou vývojovou vadu. Může se jednat o různé pokřivení těla nebo končetin. Zaznamenali  jsme i absenci očí a v jednom případě se vylíhla pětinohá pralesnička.

„Nafouknutí“ žáby:

Dalším nejistým příznakem je „nafouknutí“ žáby. Většinou se to týká samic. Jakoby se nemohly vyklást. Také v tomto případě často dochází k úhynu a nevíme jak mu zabránit.

Hygiena chovu:

Značným nebezpečím je špatná hygiena chovu. To je věc, kterou můžeme sami dobře ovlivnit. Přesto bývá až velice často chovateli podceňována. Malé terárium je přeplněné žábami a vůbec se zde neprovádí alespoň občasná částečná údržba nádrže. U žab chovaných v těchto podmínkách může dojít k náhlému úhynu všech zvířat najednou. A přitom stačí tak málo – vyčistit nádrž.

Stres:

Pralesničky může ohrozit také stres. Někdy se stane, že žába jakoby v křeči natáhne zadní nohy a v této poloze setrvá delší dobu. Takové zvíře raději ponecháme zcela v klidu a tento příznak po určité době zcela odezní. U některých zvířat se objevuje častěji a může vést až k úhynu. Nejčastěji se objevuje u mladších jedinců a zde také bývá úmrtnost největší. Příčiny jsou asi dvě. Již zmiňovaný stres a také špatná hygiena v nádrži.

Vliv chemických prostředků:

Téměř všechny žáby mají jemnou pokožku, která je citlivá na nejrůznější chemické podněty. U pralesniček to platí obzvláště. Proto musíme být velmi opatrní, pokud v místnostech kde jsou terária, používáme jakékoliv chemické prostředky. Jejich výpary se mohou uvolňovat do ovzduší. Nejedná se jen o ředidla z nátěrů a podobně. Týká se to také různých sprejů proti hmyzu, laků na vlasy a možná i vonných esencí či odpuzovačů much a komárů. Pro jistotu tyto přípravky v místnosti, kde máme žáby vůbec nepoužíváme.

Chytridiomykóza:

V současné době je nejvážnější hrozbou pro všechny obojživelníky na celém světě choroba zvaná Chytridiomykóza. Je způsobena houbou Batrachochytrium Dendrobatidis. Patrně její vinou již vyhynulo asi 34 druhů žab. Byla zaznamenána na všech obojživelníky obývaných kontinentech a v roce 2008 byla objevena i v naší republice. Nejvíce se šíří za pomoci člověka, a to zavlečením zvířat na místa, kde se dříve nevyskytovala a také vlivem obchodu se zvířaty. Tento způsob šíření se přímo týká i teraristiky. V dnešní době velkých mezinárodních burz si můžeme nevědomky koupit zvíře, které je nakažené touto nebezpečnou nemocí.

Výhřez kloaky:

Patrně dietetickým problémem je výhřez kloaky. Někdy se objeví jen na jeden, nebo dva dny a opět odezní. Pokud má žába výhřez delší dobu, přemístíme ji do sterilní nádrže, aby nedocházelo ke znečištění vyhřezlé části. Omezíme přísun potravy a krmíme jen opravdu malou potravou. Přesto ve většině případů zvíře uhyne.


Zákony a pralesničky 

 

Podle CITES zákonů patří pralesničky do Přílohy II. Naší republiky se týká Nařízení komise Evropské unie č. 709/2010 ze dne 22. Července 2010, které platí od 15. Srpna 2010. Ta dělí druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do příloh A,B,C a D.  

 

Z čeledi Dendrobatidae do přílohy B tyto druhy: Allobates femoralisAllobates zaparoCryptophyllobates  azureiventrisDendrobates spp., Epipedobates spp. A Phyllobates spp. Proto bychom měli mít doklad, který dokazuje, že jsme daná zvířata nabyli legálně. Na burzách v zahraničí je zcela automatické, že se zakoupenými zvířaty dostáváme takovýto dokument a prodávající si ještě nechává jeho kopii o prodeji. Stále totiž platí nařízení, že musíme prokázat, že jsme zvíře legálně získali. A to, i když v rámci EU není jeho převoz považován za dovoz/vývoz. 

 

Výňatek, který se týká žab rodu Dendrobates ze stránek České inspekce životního prostředí :

 

Exempláře CITES v EU

Transport exemplářů CITES mezi členskými zeměmi EU není považován za dovoz a vývoz a nejsou proto nutná dovozní ani vývozní povolení.

Je zakázáno komerčně využívat i druhy z přílohy B, tento zákaz neplatí pro exempláře, které byly získány legálním způsobem (legální dovoz do EU, odchov). S legálně získanými exempláři B se v EU smí obchodovat volně.

Přemístění exemplářů CITES v rámci EU

Přemístěním e míněn jakýkoli přesun po Evropské unii. V případě, že se tento přesun týká exempláře druhu z přílohy A, který pochází z volné přírody a měl při dovozu do EU stanoveno místo určení, je nutné požádat o povolení k přemístění. Toto povolení v ČR uděluje Ministerstvo životního prostředí. Ovšem – Polská republika vyžaduje toto povolení i na druhy z přílohy B. U odchovaných exemplářů a exemplářů druhů z jiných příloh se toto povolení nevyžaduje.

U všech exemplářů CITES platí povinnosti na výzvu kontrolních orgánů prokázat jejich legální původ. Tato povinnost platí pro každého, kdo exemplář drží, nabízí k prodeji, zpracovává, přepravuje atd.

Poznámka: zkratka spp. za jménem rodu znamená, že se jedná o všechny druhy uvedeného rodu.



Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.


UPOZORNĚNÍ:


Vážení zákazníci, rádi bychom Vás upozornili na skutečnost, že v současné době evidujeme velké množství objednávek, což způsobuje značné prodlužování dodacích termínů. V případě Vašeho zájmu o zhotovení některého z nabízených produktů u naší firmy, je nutno objednávku učinit s velkým předstihem.

 

Tímto se Vám předem omlouváme a děkujeme za pochopení!



Na přání zákazníka provádíme u kovových konstrukcí (klece, kotce, voliéry) povrchovou úpravu žárovým zinkováním dle EN ISO1461.